Heyrovského ústav otevřel své dveře: představil projekty OP JAK

Ve čtvrtek 15. května 2025 se v našem ústavu představily projekty realizované v Operačním programu Jan Amos Komenský (OP JAK) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Během 4. ročníku akce "Ústav Heyrovského se otevírá" mělo na 70 hostů z akademické i podnikatelské sféry možnost nahlédnout do světa špičkového výzkumu, který mění náš svět. Vědci a vědkyně z různých ústavů a univerzit představili své aktuální vědecké projekty týkající se kvantových technologií, konverze a skladování elektrické energie, biosenzorů či fotokatalýzy, která umí čistit odpadní vody.

Konferenci zahájil ředitel ústavu Martin Hof, který přivítal všechny přítomné, zdůraznil význam propojení vědeckého výzkumu s praktickým využitím a neopomněl ukázat, jak Heyrovského ústav navazuje na vědecký odkaz nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského. Následovalo vystoupení Ing. Jakuba Uchytila z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který představil možnosti financování vědy a výzkumu v rámci OP JAK.

Největší pozornost však pochopitelně přitáhly samotné vědecké projekty a jejich jedinečné výsledky. Návštěvníci měli možnost vidět technologie, které ještě před pár lety zněly jako sci-fi.

Od kvantových technologií po záchranu životů

Jedním z nejvíce diskutovaných exponátů byla aparatura pro přípravu chladných molekulárních iontů – zařízení pro kvantové technologie, které kombinuje zachycené atomové ionty s molekulárními ionty připravenými pomocí supratekutých nanokapek helia. Toto zařízení vyvíjí vědecký tým v rámci projektu QUEENTEC. Jedná se o technologii, která umožňuje vytvářet molekulární ionty při extrémně nízkých teplotách a která by mohla v budoucnu výrazně posunout hranice kvantového výpočetního výkonu.

Neméně zajímavý byl inovativní fotokatalyzátor Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který dokáže z odpadních vod účinně odstraňovat antibiotika a další nebezpečné látky i při velmi nízkých koncentracích. V době, kdy kvalita vody představuje globální výzvu, jde o technologii s velkým potenciálem.

Pozornosti neušly ani špičkové biosenzory, které mohou doslova zachraňovat životy včasnou detekcí nebezpečných látek. Ať už jde o odhalení bakterií v potravinách, toxinů v pitné vodě nebo raných stádií rakoviny, tyto senzory fungující na principu světelné detekce představují revoluci v diagnostice. Vyvíjejí je badatelé v laboratořích Ústavu fotoniky a elektroniky.

Energie budoucnosti

Velký zájem vzbudily také projekty zaměřené na udržitelnou energetiku. Prezentována byla experimentální baterie s nanostrukturovanou anodou ze silikonových částic, která slibuje vyšší kapacitu a životnost oproti běžným bateriím s grafitovými anodami. Tento výzkum, který probíhá v rámci projektu AMULET, může výrazně přispět ke zlepšení výkonu lithium-iontových baterií v náročných aplikacích.

Návštěvníci mohli také na vlastní oči vidět technologii konverze elektrické energie na vodík prostřednictvím laboratorního elektrolyzéru. Tato ukázka projektu ECO&Stor představila komplexní řešení zahrnující katalyzátory, ionomery, elektrolytové membrány a bipolární desky – komponenty klíčové pro budoucnost vodíkové energetiky.

Spolupráce přináší ovoce

Na konferenci byly představeny čtyři projekty OP JAK:

  • AMULET (Advanced MUltiscaLe materials for key Enabling Technologies), který prezentoval doc. Martin Kalbáč z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
  • SenDISo (Sensors and detectors for information society) pod vedením dr. Jakuba Dostálka z Fyzikálního ústavu AV ČR

  • ECO&Stor (Energy conversion and storage), který představil prof. Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
    QUEENTEC (Quantum engineering and nanotechnology), prezentovaný prof. Pavlem Zemánkem z Ústavu přístrojové techniky AV ČR

    Akce vyvrcholila neformálním setkáním a diskuzemi u jednotlivých stánků v prostorách foyer, kde měli návštěvníci možnost detailněji prozkoumat prezentované technologie a přímo komunikovat s jejich tvůrci.