Podporuje MŠMT dostatečně děti se zájmem o vědu? (vedavyzkum.cz)

Celý článek zde

Dotace na podporu práce s nadanými dětmi od MŠMT letos nově zavedly povinnost formálně dokládat nadání každého dítěte. Podle organizátorů to výrazně komplikuje práci a omezuje přístup dětí z chudších rodin k mimoškolním aktivitám. „Sice slyšíme, jak je třeba děti a studenty nadchnout pro vědu, ale pak to MŠMT stále více komplikuje,” ozývá se z výzkumných organizací, které pořádají různé badatelské kroužky a jiné aktivity.

Výzkumné organizace, ale také různá střediska volného času, využívaly na podporu mimoškolních vzdělávacích programů a aktivit pro děti výzvu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Podpora nadaných žáků základních a středních škol. V minulosti byly díky ní podpořeny nejrůznější programy zejména z přírodovědných oborů. Například celoroční program Bádáme společně na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Klub pro přemýšlivé a nadané děti v Techmania Science Centru či Vědecké stáže pro nadané žáky SŠ organizované Střediskem společných činností AV ČR. Každým rokem se podmínky pro získání dotace zpřísňují, a tím ubývá způsobilých žadatelů. Ve výzvě určené pro rok 2026, která měla mezi organizace rozdělit 13,5 milionu Kč, se však objevila nová podmínka programů pro děti: tyto programy mohou být obsazeny pouze dětmi s formálním potvrzením nadání.

Je pro rozvoj lásky k vědě nutné nadání? 
„S nadanými dětmi je opravdu těžká práce. Často se nehodí do skupinových programů, protože chtějí být bokem a neláká je práce ve skupině, v týmu. Věnujme se jim, ale neredukujme kvůli nim finance na ty ostatní – chytré a zvídavé děti,” říká Květoslava Stejskalová, vedoucí popularizačního a vzdělávacího projektu Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. Ta na problém upozornila na konferenci portálu VědaVýzkum.cz Science Communication 2025, která byla věnována kreativnímu PR institucí, které zahrnuje právě i aktivity, jako jsou open laby, kroužky, science centra apod.

„V praxi to vždy bylo tak, že podmínky, jakým způsobem identifikujeme nadání žáka, byly poměrně volné a nikdy se u konkrétního žáka nemusel dokládat konkrétní způsob, jak jsme jeho nadání identifikovali. Učitelé základních a středních škol vytipovávali žáky, kteří projevují zájem se vzdělávat nad rámec rámcového vzdělávacího programu a školní docházky. Potýkali jsme se ovšem i s případy, že žákům, kteří chodí na různé olympiády za podpory rodičů, učitel z nějakého důvodu nechce podepsat papír, že žák je nadaný,” říká Tereza Martínková Bártlová, manažerka a odborná garantka Didaktikonu, vzdělávacího centra Univerzity Karlovy.

Ve výzvě pro rok 2026 však byla pevně stanovena povinnost formálního dokládání nadání každého jednotlivého žáka, který se programu účastní. „Na konferenci portálu VědaVýzkum.cz Science communication 2025 mi spousta lidí řekla: My jsme do výzvy MŠMT v říjnu 2025 ani nešli právě z toho důvodu, že u dětí je nutné dokládat nadání a samotná chuť do vzdělávání a zvídavost nestačí," tvrdí Stejskalová a její slova dosvědčuje Martínková Bártlová.

„Nové podmínky výzvy znamenají nutnost přerušení našich aktivit. Byrokracie, která je s formálním potvrzováním nadání spojená, je natolik zatěžující, že nejsme schopni ji zvládnout. Nehledě na to, že tím pádem úplně vypadávají žáci, kteří mají chuť se vzdělávat. To je z hlediska vědy velmi důležité, když žák má vnitřní motivaci a chce,” říká Tereza Martínková Bártlová. „Když otevíráme nějakou aktivitu, tak ji dokonce ani nesmíme doplnit žáky, kteří mají zájem. Žáka, o kterém víme, že je nadaný, jenom nám to učitel opravdu nechce podepsat, nesmíme do aktivity zařadit, když ho nevykážeme na ministerstvu, i kdyby si ji chtěl sám zaplatit.”

Naše redakce se obrátila s dotazem na tuto skutečnost na MŠMT a dostala následující formalistní odpověď, která se odkazuje na podmínky výzvy. MŠMT ve své odpovědi na konkrétní výhrady nereagovalo a odkázalo na podmínky výzvy.

Ani na námitky organizátorů MŠMT věcně nereaguje: „Do projektů podpořených z výzvy mohou být zařazeni žáci, u kterých je možno doložit jejich nadání způsoby, uvedenými ve výzvě. Tímto je splněno věcné zaměření a účel dotace. Při posuzování projektů k finanční podpoře jsou mj. zohledňována také hlediska efektivity, účelnosti a hospodárnosti požadované finanční podpory, a to na základě žadateli předložených rozpočtů a závazného počtu aktivně zapojených nadaných žáků do projektu. Z toho důvodu nelze hovořit o nenaplnění kapacit programu.”

Některé subjekty od podání žádosti odrazuje i nutnost obstarávat v rámci potvrzení nadání velmi citlivé informace o dětech. „Rodiče nechtějí o svém dítěti poskytovat citlivé informace, protože tyto nadané děti mívají další přidružené diagnózy a my jsme pouze provozovatelem volnočasové aktivity. Kvůli podmínkám jsme se rozhodli do výzvy MŠMT nepodávat žádost, ale s nadanými dětmi pracujeme i nadále, protože to nám dává smysl,” říká Pavlína Verešová, projektová manažerka science centra IQ Landia.

V letech 2024 a 2025 přijalo MŠMT v rámci této výzvy 66 a 62 žádostí, v roce 2026 počet klesl na 42 žádostí. „Toto snížení lze přikládat tomu, že byly v rámci výzvy zavedeny tzv. závazné indikátory. Žadatel se tak zavazuje k naplnění jím určených indikátorů: a) počet podpořených žáků z dotace v projektu, b) počet podpořených lektorů z dotace v projektu. K této úpravě bylo přistoupeno na základě velkých nesouladů v žádostech a v následném vyúčtování, kdy si mnozí příjemci dotace tyto počty předem nadhodnocovali,” komentuje pokles Ondřej Macura, tiskový mluvčí MŠMT.

Každoroční zpřísnění podmínek 
Podmínky získání dotace se každým rokem zpřísňují, takže stále více subjektů pracujících s nadanými dětmi je nedokáže splnit. Omezující je nejen dokládání nadání dětí, ale i podmínka, že s nadaným dítětem je nutno pracovat 25 hodin, což v podstatě eliminuje jednorázové akce. Pokud by například pro nadané děti probíhala odpolední aktivita jednou týdně v délce jedné hodiny, bylo by během školního roku obtížné splnit podmínky výzvy, zvlášť pokud by dítě kvůli nemoci některé lekce vynechalo. Organizace aktivit pro nadané děti se tak stává administrativně i organizačně velmi náročnou.

Téměř jediným možným způsobem, jak podmínky výzvy relativně bez potíží splnit, je uspořádat týdenní soustředění pro řešitele krajských kol olympiád. Účastí na soutěži nebo olympiádě mají děti potvrzeno nadání a za týden je naplněna i povinná časová dotace. Nicméně pokud se dítě nemůže soustředění zúčastnit z důvodu nemoci a není možné za něj sehnat náhradu, pak žadatel musí poměrnou částku vracet, i když náklady zůstávají prakticky stejné. Zvýšená administrativní zátěž, která se stále zvyšuje, způsobuje neochotu lidí takové aktivity organizovat.

Nelogické podmínky výzvy a zpřísněné kontroly 
Jan Havlík, vedoucí Ústavu učitelství chemie a humanitních věd a hlavní vedoucí letního odborného soustředění Běstvinka, upozorňuje na nesystémovost a nelogičnost některých podmínek výzvy. Podle něj například projekty získávají více bodů, pokud je aktivita z více než 50 % vedena v cizím jazyce. „Pokud je ale program zaměřený na biologii, nadání se dokládá v konkrétním oboru, tedy biologii. Dítě s jiným nadáním, třeba jazykovým, se ho nemůže zúčastnit – i kdyby mělo zájem o výuku biologie v angličtině,“ vysvětluje.

Organizátoři zároveň podle něj čelí v posledních letech výrazně přísnějším kontrolám ze strany MŠMT, které detailně posuzují účelnost využití dotací. „Při jedné z kontrol bylo například vytýkáno, že celá skupina dětí měla potvrzené nadání od učitele, přestože toto potvrzení výzva uznává jako platný doklad,“ dodává Havlík. Podle něj tak ministerstvo nastavuje pravidla, která jsou v praxi rozporuplná...

Za zásadní problém považuje také nedostatečné systémové zachycení nadaných dětí. „Například v Praze je podle statistik méně vysoce nadaných dětí než základních škol, což nedává smysl. Zároveň 93 % žáků 8. a 9. tříd, kteří postupují do krajských kol olympiád, pochází z gymnázií. To naznačuje, že nadané děti na základních školách nedostávají dostatečnou podporu,“ říká Havlík

Organizátoři až do konce dubna nevěděli, zda na rok 2026 obdrží dotaci  
Na finančně dostupné programy pro žáky a studenty organizátoři neustále shánějí peníze, aby bylo možné zaplatit lektory, nákup pomůcek a další potřebné věci. Jiné dotační programy MŠMT v současnosti nenabízí. Původně bezplatný kroužek si tak děti nově musí zaplatit, někdy na provoz přispívá město, případně vysoká škola. „Příspěvky od rodičů pokryjí náklady na pomůcky a materiál, financování lektorů pokrýváme z vlastních prostředků. Pokud není ve finančních možnostech rodiny kroužek dítěti zaplatit, tak ho v rámci inkluze sociálně znevýhodněných dětí nabídneme zdarma,” říká Verešová.

Žadatelé o podporu se také výsledky výzvy dozvěděli až 28. dubna 2026, přestože aktivity na rok 2026 samozřejmě běžely již od ledna, pokud nešlo o letní tábory, ale celoroční aktivity.

Žadatelé se tudíž museli rozhodovat, zda aktivity pro děti uspořádají, i přes nejistotu dotační podpory, a v případě neúspěchu ve výzvě je zaplatí ze svých finančních rezerv (pokud nějaké mají). To je neobvyklá situace, protože výsledky předchozích výzev byly známé nejpozději do konce března. I to bylo pro žadatele vždy komplikací. Informace o podpoře by preferovali znát před začátkem období čerpání.

V tísnivé situaci se vždy na začátku roku nacházejí především žadatelé, kteří nemají podporu velké instituce, která by jejich aktivity mohla v případě zamítnutí dotace financovat.

Pravděpodobně kvůli nedostatku žadatelů o podporu a nevyčerpání alokace však MŠMT vypsalo novou dotační výzvu, která má alokaci 9,15 milionu Kč a je určena na období červen–listopad 2026. Uzávěrka žádostí pro tuto výzvu je stanovena na 22. května 2026. „Toto nikdy nebylo, aby nerozdali v dané výzvě soutěže finance na dotace a znovu v průběhu roku řešení projektu vyhlašovali ještě novou výzvu na druhou polovinu roku a dopřerozdělovali zbylé finance,” říká Květa Stejskalová a uzavírá to smutným povzdechem: „Myslím, že tahle země a Ministerstvo školství to nevede správným směrem, protože nám těmito novými pravidly výzvy naznačuje: Když umíte pracovat s dětmi, a to nejen formálně nadanými, tak si určitě budete umět peníze sehnat i jinak a podporu z této výzvy nedostanete.”

Organizátory vědeckých aktivit pro děti, jako jsou badatelské kroužky apod., to podle oslovených respondentů odradí, protože jim se změnami podmínek výzvy dojde trpělivost a na pořádání akcí pro děti rezignují.