Vladimíra Petráková získala prémii Lumina quaeruntur

Akademie věd ČR pokračuje ve velkorysém programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace. Prémii Lumina quaeruntur ve výši až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let obdrží sedm talentovaných vědců a vědkyň. Vlastní výzkumné týmy si založí dva špičkoví fyzici studující vesmír, expertka v oboru fyzikální chemie, talentovaný mikrobiolog, nadaný ekonom, přední socioložka a specialista na filozofii logiky a matematiky.

Slavnostní ceremonie, při níž laureáty oceňuje předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, musela být letos kvůli epidemiologickým opatřením odložena.

Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku, a to včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vrací po rodičovské dovolené. Délku vědecké praxe od udělení doktorského titulu Ph.D. totiž prémie Lumina quaeruntur omezuje na maximálně 10 let. Do této doby se ale nezapočítává doba rodičovské a mateřské dovolené. Šanci tak mají i vědkyně, případně vědci, kteří fakticky stanovenou dobu přesáhli. Další podmínkou udělení prémie je, aby čtvrtinu rozpočtu hradilo akademické pracoviště, kde stipendista bude působit.

„Laureáty také zavazujeme k tomu, aby si během pěti let od začátku práce v novém výzkumném týmu zažádali o prestižní grant Evropské výzkumné rady – např. ERC či jeho ekvivalent,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Věřím, že jim stipendium pomůže více se prosazovat v mezinárodních grantech,“ dodává.

Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 12 vědeckých osobností.

Jednou z oceněných vědkyň se stala Vladimíra Petráková.

Vladka

Když světlo dopadne na materiál, spustí se kaskáda procesů. Pokud je materiál podobně velký jako je vlnová délka dopadajícího světla, vyvolá například u kovových nanočástic kolektivní kmitání elektronů.

Ty se chovají podobně jako světlo samotné, ale jsou „uvězněné“ jen u povrchu nanočástice. Říká se jim povrchové plazmony. Pomocí plazmonických nanočástic tak lze měnit chování dopadajícího světla.

Právě toto téma spojené s metodou superrozlišovací mikroskopie si vybrala ke svému výzkumu talentovaná vědkyně Vladimíra Petráková (nar. 1985).

Vladimíra Petráková vystudovala Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Po doktorátu na ČVUT a Fyzikálním ústavu AV ČR působila na Svobodné univerzitě Berlín, kde získala prestižní stipendium Humboldtovy nadace. V Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pracuje od roku 2019, věnuje se zde studiu plazmonicky zesíleného Ramanova rozptylu na vrstvách grafenu.

Díky prémii Lumina quaeruntur bude moci Vladimíra Petráková založit novou vědeckou skupinu, která bude studovat, jak je možné pomocí plazmonických nanočástic prostorově manipulovat zářením, jež vzniká v molekulách umístěných v blízkosti plazmonické nanočástice. Cílem je najít mechanismus, který tento proces ovládá, a využít ho ke kontrolovanému roztažení obrazu těchto molekul. Výsledkem bude výrazně lepší zobrazení struktury proteinů.

"Vladimíra Petráková chce pomocí plazmonů vyvinout metodu, která pomůže zlepšit superrozlišovací mikroskopii .K přesnému umístění molekul a nanočástic využije její vědecká skupina například tzv. DNA origami."

K přesnému umístění molekul a nanočástic využije vědecká skupina Vladimíry Petrákové tzv. DNA origami, což je způsob samouspořádání DNA do předem daných tvarů. Pro zobrazování zvolí superrozlišovací mikroskopii, která umožňuje překonat difrakční limit světla. Vědecký tým tak zkombinuje techniky z rozličných oborů jako například biochemie, fyzika pevných látek nebo informatika.

Více informací:        Ing. Vladimíra Petráková, Ph.D.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

vladimira.petrakovaatjh-inst.cas.cz
+420 +420 737 107 731, +420 266 053 445