Český rozhlas: Cesta za poklady nebes, mise SLAVIA

Broadcast date
20.06.2023

irozhlas.cz

 

Čeští odborníci dokončili přípravu kosmické mise SLAVIA, která chce hledat suroviny ve vesmíru. Dva mikrosatelity budou prostřednictvím pokročilých technologií přímo na oběžné dráze analyzovat složení vesmírných nerostů. Jde o jeden ze sedmi tzv. ambiciózních českých projektů, které vznikají s podporou Evropské kosmické agentury.

Mise za poklady nebes – tak poeticky nazývají čeští odborníci kosmickou misi SLAVIA, která chce hledat suroviny ve vesmíru.

Samotnou družici si můžeme představit jako hranol, složený ze 16 deseticentimetrových kostek s tykadly a křídly. Na křídlech je několik desítek solárních panelů, díky kterým družice získá energii pro let, a tykadla jsou antény.

„Vypadá to jako větší krabice od bot,“ směje se vedoucí týmu Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd, kde vznikly dva ze tří přístrojů na palubě. A stejně jako antény Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd dostaly hezká česká jména – kamera se jmenuje VESNA, hmotnostní spektrometr HANKA a antény ŘÍP-2.

Každý z přístrojů má při hledání nerostů ve vesmíru svoji roli. Mise SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications) je vlastně sestava dvou spolupracujících družic, přičemž každá je natočena jiným směrem.

První svého druhu

Družice budou vybaveny třemi přístroji, nejdůležitější je naprosto převratný miniaturní hmotnostní spektrometr s vysokým rozlišením HANKA (Hmotnostní ANalyzátor pro Kosmické Aplikace).

„Je to první vesmírný projekt, při kterém bude hmotnostní analýza s vysokým rozlišením probíhat přímo ve vesmíru, nikoli až v pozemských laboratořích po návratu vzorků,“ upřesňuje Ján Žabka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, vedoucí týmu, který hmotnostní spektrometr HANKA vyvíjí.

Na palubě bude také širokospektrální kamera pro detekci obecných kovů v meteorech a anténní systém pro záznam a zaměření jejich rádiových signálů.

„Kamera pozoruje v úhlu tak, jak ty satelity letí. Takže se bude dívat šikmo a druhá partnerská družice se také bude dívat šikmo a v atmosféře se ta zorná pole překryjí a díky tomu potom budeme schopni spočítat trajektorii toho tělesa, které ty kamery pozorují, a protože v tom bude zároveň i spektrální záznam tak budeme schopni tomu danému tělesu přiřadit i prvkové složení,“ přibližuje vedoucí mise SLAVIA Martin Ferus.

Proč nerosty z vesmíru?

Důvody, proč je dobré vědět, jestli ve vesmíru jsou nerosty a suroviny, jsou dva. Jeden se týká dalšího výzkumu vesmíru, protože se počítá s dlouhodobým pobytem lidí na Měsíci, kde by měla stát v podstatě přestupní stanice pro lety na Mars. A abychom nemuseli všechno vozit ze Země, tak by bylo výhodné při stavbě využít suroviny přímo z vesmíru. Zároveň nerostné bohatství Země není nekonečné a tak odborníci chtějí zjistit, jestli by se nerosty daly těžit i v jiných částech naší galaxie.

„Bylo by skvělé, kdyby se Česko stalo velmocí ve vývoji miniaturních přístrojů, které jsou schopné poskytnout kompletní informaci o prvcích, chemických sloučeninách, minerálech a horninách na jakémkoli zkoumaném tělese ve vesmíru. SLAVIA má všechny předpoklady být tím prvním krokem,” říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. „Je to běh na dlouhou trať, ale čeští vědci jsou na tento závod velmi dobře připraveni.“

Monitoring kosmického prostoru

Technologie v mikrosatelitech SLAVIA se mohou po úspěšném dokončení mise využít i v jiných projektech. Například pro konstrukci různých satelitů či vozítek pro velmi detailní průzkum jakéhokoli tělesa ve Sluneční soustavě.

Kromě toho však může být hyperspektrální kamera s rádiovou anténou v budoucnu využita také k odhalení, přesnému určení a zaměření jakéhokoli přírodního či umělého objektu vstupujícího do atmosféry Země.

To má obrovský význam pro monitoring provozu v kosmickém prostoru, sledování kosmického smetí či vojenských cílů. Detekovat lze jakékoli zářící jevy, například blesky.

„Udělat dvojče jedné družice stojí zlomek ceny konstrukce jednoho satelitu. Proto je také cílem mise vyvinout zcela nové technologie, které budou připraveny k sestavení jakékoli vhodné mise vybavené pro komplexní chemickou a mineralogickou analýzu, ale s již velmi nízkými náklady. Přístroje HANKA, Vesna a ŘÍP-2 se dají použít nejen na malých satelitech podobných misi SLAVIA, ale také pro lunární a marsovská vozítka či přistávací sondy,” dodává Martin Ferus.

Sedm ambiciózních projektů

Mise SLAVIA je jedním ze sedmi tzv. ambiciózních českých vesmírných projektů, kterými jsou dále AMBIC, CZARM, LVICE2, QUVIK, REMEC, SOVA. Do konce června mají všechny týmy předložit studii realizovatelnosti, tedy jestli to, co si vědci vymysleli, může fungovat a firmy pod vedením brněnského S.A.B. Aerospace s.r.o. jsou schopny to vyrobit.

Tyto projekty pak posoudí Evropská kosmická agentura a v září na její návrh ministerstvo dopravy vybere dva až tři projekty, které dostanou peníze a budou pokračovat ve vývoji.

RNDr. Ferus Martin Ph.D.

E-mail
martin.ferusatjh-inst.cas.cz
Room
02, 415
Extension
+420 26605 3204

Mgr. Žabka Ján CSc.

E-mail
jan.zabkaatjh-inst.cas.cz
Room
210, 211
Extension
+420 26605 3485, 3486