Česká mise SLAVIA bude ve vesmíru hledat suroviny

Novinky.cz, 20. 6. 2023 

Celý článek zde.

Vynést na oběžnou dráhu Země dva mikrosatelity vybavené převratnými technologiemi pro hledání zdrojů surovin v kosmu, to je cíl české mise SLAVIA, která úspěšně dokončila přípravnou fázi ověřující její celkové řešení. Na cestu do vesmíru by měla vyrazit v roce 2027, její technologie mohou být v budoucnu využity pro lety k asteroidům, Měsíci, Marsu a k dalším tělesům Sluneční soustavy.

Misi SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications), jejíž přípravu zaštítila Evropská kosmická agentura (ESA) a kterou vědci představili v úterý 20. června, budou tvořit dva mikrosatelity (20 × 20 × 40 cm) na oběžné dráze Země.

Družice budou vybaveny třemi přístroji, převratný je podle vědců miniaturní hmotnostní spektrometr HANKA (Hmotnostní ANalyzátor pro Kosmické Aplikace).

„Je to první vesmírný projekt, při kterém bude hmotnostní analýza s vysokým rozlišením probíhat přímo ve vesmíru, nikoli až v pozemských laboratořích po návratu vzorků,“ poznamenal Ján Žabka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR.

Na palubě bude také širokospektrální kamera Vesna pro detekci obecných kovů v meteorech a anténní systém Říp-2 pro záznam a zaměření jejich rádiových signálů.

Anténní systém Říp-2 umí zachytit odrazy a emisi rádiových signálů, což se dosud nikdy z oběžné dráhy nestalo. Umí detekovat i dopady prachových zrn na družici a měřit rádiové signály atmosférických výbojů.

„Bylo by skvělé, kdyby se Česko stalo velmocí ve vývoji miniaturních přístrojů, které jsou schopné poskytnout kompletní informaci o prvcích, chemických sloučeninách, minerálech a horninách na jakémkoli zkoumaném tělese ve vesmíru. SLAVIA má všechny předpoklady být prvním krokem. Je to běh na dlouhou trať, ale čeští vědci jsou na tento závod velmi dobře připraveni,“ okomentovala to předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Odhalit těleso vstupující do zemské atmosféry

Technologie snoubené v mikrosatelitech SLAVIA budou podle zástupců Akademie věd po úspěšném dokončení mise připraveny pro konstrukci různých satelitů či vozítek pro velmi detailní průzkum jakéhokoli tělesa ve Sluneční soustavě.

Zároveň může být hyperspektrální kamera s rádiovou anténou v budoucnu využita i k odhalení, přesnému určení a zaměření jakéhokoli přírodního či umělého objektu vstupujícího do atmosféry Země.

To má význam pro monitoring provozu v kosmickém prostoru, sledování kosmického smetí či vojenských cílů. Detekovat lze jakékoli zářící jevy, např. blesky.

„Tandem satelitů umožní nejen detekci prvků v padajících hvězdách, ale také přesný výpočet jejich dráhy a tím i původu ve Sluneční soustavě pomocí triangulace dvěma kamerami a rádiovými anténami na palubě obou satelitů,“ doplnil Martin Ferus, vedoucí oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.

Průmyslovou část projektu vede brněnská firma S.A.B. Aerospace, s. r. o., garanty vědecké části jsou Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského a Ústav fyziky atmosféry AV ČR.

Studii proveditelnosti mise podpořilo ministerstvo dopravy, v současnosti je ukončena tzv. fáze B1, která definuje přesné technické provedení celé mise. Pokud bude projekt schválen, vědci začnou konstruovat laboratorní verze satelitů a přístrojů.