Cíl: Změřit
fotofyzikální konstanty TPPS4 a rozhodnout,
zda je vhodný pro fotodynamickou léčbu nádorů
Co bych měl(a) znát, než začnu měřit
Úvod
Jedním ze způsobů diagnostiky a léčení rakoviny je
fotodynamická terapie [1]. Využívá
vlastností některých fotosenzitizátorů především
porfyrinů, schopných absorbovat záření laseru a získanou
energii využít k ničení rakovinných buněk. Proces bývá
zároveň doprovázen intenzivní emisí záření (zpravidla v
červené oblasti spektra), na jejímž základě lze odlišit
rakovinné buňky, ve kterých dochází k akumulaci
fotosenzitizátoru, od buněk zdravých a tak zároveň
metodu použít pro diagnostiku zhoubných nádorů.
Mechanismus interakce
fotosenzitizeru s terčem
Absorpce fotonu fotosenzitizátorem vede ke vzniku
excitovaného singletního stavu 1F* (doba života jednotky až desítky ns). Následuje vnitřní
přenos energie (intersystem crossing) za vzniku
relativně dlouhožijícího tripletního stavu 3F
(doba života stovky
ms až ms).
Zjednodušené schema znázorněno je na Jablonskiho
diagramu

Jablonskiho diagram
Existují dva typy mechanismu interakce tripletního stavu
fotosenzitizátoru 3F s živou hmotou:
-mechanismus I. typu, kdy molekula
předává svoji energii přímo biologickému substrátu, což vede
k přímé destrukci vhodných terčů v buňkách :
3F + terč ------- > produkty rozkladu (radikály
...) (1)
-mechanismus II. typu, kdy interakcí tripletního stavu s
kyslíkem v základním stavu vzniká reaktivní singletní kyslík
využitelný k oxidaci biologického substrátu:
3O2 + 3F --------> 1O2
+ 1F (tvorba singletního kyslíku) (2)
1O2 + terč --------------> produkty
oxidace (3)
Nezbytným předpokladem pro pochopení procesu fotodynamické
terapie nádorů a výběr vhodného senzitizátoru je důležité
znát jeho základní fotofyzikální a fotochemické parametry v
daném prostředí (emisní spektra, doba života a kvantové
výtěžky tripletních stavů a rychlostní konstanta jejich
zhášení kyslíkem (rovnice (2), dobu života a kvantové
výtěžky singletního kyslíku).
Definice doby života a
rychlostní konstanty zhášení tripletních stavů
Koncentrace tripletových stavů fotosenzitizátoru v čase
t ct je dána rovnicí (4).
ct=c0×exp (-kt) (4)
kde c0 je počáteční koncentrace
tripletních stavů fotosenzitizátoru a rychlostní konstanta
k je dána vztahem (5).
k = ket [3O2] + kp
(5)
kde ket je rychlostní konstanta zhášení
tripletního stavu kyslíkem (rovnice (2)), kp
rychlostní konstanta spontánní deaktivace (v nepřítomnosti
kyslíku), která zahrnuje především výměnu energie mezi
tripletním stavem fotosenzitizátoru a okolním prostředím
(např. rovnice (1)) a vyzáření fotonu za vzniku singletního
stavu. Střední doba života tripletního stavu
fotosenzitizátoru je definována jako t =1/kp.
Rychlostní konstantu ket je možno spočítat jako směrnici
závislosti celkové rychlostní konstanty k pro úbytek
koncetrace tripletních stavů fotosenzitizátoru na
koncentraci kyslíku [3O2] (rovnice
(5)).
Koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě [3O2]
lze nalézt v tabulkách: [3O2] = 1.4×10-3 mol.l-1
v roztoku nasyceném kyslíkem [3O2] = 2.8×10-4
mol.l-1
v roztoku nasyceném vzduchem [3O2] = 0 mol.l-1
v roztoku
nasyceném inertním plynem
Kvantové výtěžky tripletních stavů nebo
singletního kyslíku resp. emise jsou definovány jako počet
vznikajicích částic resp. počet emitovaných fotonů na 1
absorbovaný foton. Jejich výpočty jsou obtížnější a
zpravidla vyžadují velice přesné měření energie. Nejčastěji se jako fotosenzitizery v medicíně
používaji deriváty hematoporfyrinu, v českém zdravotnictví
se začal používat meso-tetra(4-sulfofenyl)porfyrin
(TPPS4), perspektivně
se též uvažuje o sulfonovaných ftalocyaninech zinečnatém a
chlorohlinitém (AlSPC).
Struktura TPPS4
Spektroskopická detekce singletních a tripletních
stavů fotosensitizátorů
Excitované singletní stavy
Kromě tvorby tripletových stavů mohou excitované
singletní stavy emitovat fotony o vlnové délce závisející na
struktuře fotosenzitizátoru (vlnová délka fluorescence
leží v červené oblasti spektra). Množství emitovaných fotonů
je úměrné koncentraci senzitizátoru v roztoku. Tato
detekční metoda se nazývá laserem indukovaná fluorescence a
ve speciálních případech umožňuje detekovat až jednotlivé
molekuly.
Tripletní stavy
Zvýšení absorbance roztoku při interakcí roztoku
fotosenzitizátoru s laserovým zářením je způsobena vznikem
tripletních stavů, která absorbují záření UV lampy( vlnová
délka T-T na obr. 1, T-T přechody). Vzhledem k tomu, že se
jedná o nestabilní částice je i změna absorbance roztoku na
vhodně zvolené vlnové délce (absorpční maximum nestabilní
částice) závislá na čase. Pokud je záření UV lampy na
zvolené vlnové délce silně absorbováno fotosenzitizátorem
v základním stavu může dojít účinkem laserového záření ke
snížení absorbance roztoku. Intenzivním vybuzením částic
laserovým zářením do excitovaných singletních a tripletních
stavů se sníží obsazení základní energetické hladiny, které
se projeví zmenšením absorpce na excitační vlnové délce
Tento jev se nazývá "bleaching".
Singletní kyslík Singletní kyslík je možno přímo monitorovat na základě
jeho fosforescence na vlnové délce 1270 nm. Tento signál je
však velmi slabý (kvantové výtěžky fosforescence jsou nižší
než 10-4). Doba života singletního kyslíku v H2O
je asi 2-4
ms
a signál bývá překryt intenzivní červenou emisí ze
singletních stavů fotosenzitizátoru. Proto se často
používá jako rozpouštědla D2O, kde je doba života
singletního kyslíku více 10 krát delší.
Experimentální vybavení
K dispozici je zásobní roztok TPPS4,
technické plyny (kyslík, dusík, helium), pro měření časově
rozvinutých spekter laserový kinetický spektrometr řízený
počítačem a čerpaný barvivovým laserem.
Laserový kinetický spektrometr

Účinkem laserového záření v roztoku
vznikají excitované částice TPPS4. Záření
emitované vzorkem je monochromatizováno a detekováno
fotonásobičem. Signál (časová změna počtu dopadajících
fotonů na fotonásobič při dané vlnové délce) je snímán
oscilopem. Měření se provede pro sekvenci různých vlnových
délek a zpracuje se na počítači ve formě závislosti
fluorescence (celkového počtu fotonů, které dopadnou na
fotonásobič) na vlnové délce. Princip měření absorpčních spekter je obdobný jako v
předchozím případě, měříme pouze změnu počtu fotonů
emitovaných Xe výbojkou o dané vlnové délce a dopadající na
fotonásobič po průchodu vzorkem. Pro výpočet spekter v čase
t po laserovém pulsu je třeba naměřit 10-100 časových
závislostí absorbance při různých vlnových délkách. Pak
vyneseme závislost změny absorbance v roztoku v příslušném
čase na vlnové délce. Pro absolutní měření změn absorbance
je nutno znát tyto body:
0 % transmitance - tzv. temný proud
fotonásobiče, odezva fotonásobiče v případě, kdy na něho
nedopadají žádné fotony 100 % transmitance - odezva fotonásobiče pouze na fotony z
xenonové výbojky, je zamezen vstup laserového záření do
kyvety Pro měření singletního kyslíku se použije místo
monochromátoru interferenční filtr se středem na 1270 nm a
místo detektoru dioda Judson J16.
Excitační zdroj
Barvivový laser FL 3002 (Lambda Physics) čerpaný
excimerovým laserem. Doba pulsu cca 30 ns, energie v pulsu
do 10 mJ, vlnová délka 413.5 nm
Programové vybavení
Program pro řízení počítače a výpočet časově
rozvinutých spekter Řídicí počítač pracuje v operačním
systému RISC. Změřená data je možno si k dalšímu zpracování
odnést na vlastní disketě ve formě ASCII souborů, které jsou
vhodné pro další zpracování na běžném PC.
Doporučená literatura
Fotofyzikální a fotochemické procesy
probíhající při fotodynamické terapii nádorů
[1] Bonnett R.: Chem.Soc.Rev. 24, 19-33(1995) .
Spektroskopické metody používané pro
studium fotosenzitizerů
[2] Bensason R.V., Land E.J., Truscott T.G. Excited States
and Free Radicals in Biology and Medicine. Oxford
University Press, New York (1993). [3] Kubát P.: Chemické Listy 90, 515-522 (1996).
Literární údaje o fotofyzikálních
parametrech měřených fotosenzitizerů
[4] Engst P., Kubát P., Jirsa M.: J. Photochem. Photobiol A
78, 215-219 (1994). [5] Wilkinson F., Helman W.P., Ross A.B. J.Phys.Chem.Ref.Data
24, 663-1036 (1995).
Úkoly
Úkolem je změřit některé
fotofyzikální vlastnosti TPPS4 ve vodném roztoku.
- Připravte 5 mM roztok TPPS4
a změřte jeho emisní spektra. K excitaci použijte
barvivový laser o vlnové délce 413.5 nm (maximum
absorpčního pásu TPPS4 ležící v oblasti UV a
viditelného spektra). Na jaké vlnové délce lze pomocí
laserem indukované fluorescence zjišťovat přítomnost
molekul TPPS4 v roztoku.
- Změřte změnu absorbance roztoku TPPS4
v časech 100, 500, 1000 a 2000 ns po laserovém pulsu v
oblasti 300 - 550 nm.
- Nalezené absorpční spektra
interpretujte - přiřaďte jednotlivé pásy T-T přechodům v
molekule TPPS4 ? Vysvětlete, proč v jedné
části spektra dochází k poklesu absorbance roztoku po
laserovém pulsu. K vysvětlení použijte UV/VIS spektra
porfyrinů .

UV/Vis spektra porfyrinů
- Vypočtěte rychlostní konstantu
deaktivace a střední dobu života tripletních stavů.
- Z roztoku odstraňte kyslík, změřte
časové závislosti absorbance v maximech. Vypočtěte
rychlostní konstantu deaktivace tripletního stavu a
střední dobu života tripletních stavů t
- Roztok nasyťte kyslíkem, změřte
časové závislosti absorbance v maximech. Vypočtěte
bimolekulární konstantu pro zhášení tripletních stavů
kyslíkem ket ze závislosti rychlostní
konstanty deaktivace tripletních stavů na koncentraci
kyslíku .
- Naměřené hodnoty porovnejte s
literárními údaji ( t = 200-400
ms,
a ket >109
l.mol s-1) (literatura [4]). Vysvětlete
případné rozdíly.
- Připravte 5 mM roztok
TPPS4 v D2O a změřte časovou
závislost koncentrace singletního kyslíku na čase na
základě jeho luminiscence na 1270 nm.
- Vypočtěte dobu života
singletního kyslíku a porovnejte ji s literárními údaji
(literatura [5]).
- Roztok zbavte kyslíku
a proveďte opět detekci singletního kyslíku. Naměřený
signál interpretujte.
- Rozhodněte,
zda a proč je TPPS4 z fotofyzikálního
hlediska vhodný pro diagnostiku a fotodynamickou terapii
nádorů.
Zeleně značené úkoly jsou volitelné.
Po domluvě je možno provést měření i s jiným
fotosenzitizerem.
Připomínky? Komentáře? Dotazy? Chci poslat
protokol!
Do této
obálky, prosím  |